Nahlédnutí za oponu zápasů NBA

Už jako malý kluk jsem snil o tom, že se jednoho dne podívám na zápas NBA. Že se ale dostanu až do zákulisí a budu moci být s hráči přímo v šatně Wizards a Sixers, to už bylo nad plán. Nyní se o tuto zkušenost podělím včetně fotek a videí, které jsem tam v minulosti pořídil.

Šatna Wizards v roce 2017. Foto: David Šváb

Mnoho lidí si myslí, že basketbalisté NBA mají pohodový život. Hrají si basket a ještě za to berou miliony. Ve skutečnosti je to ale opravdu velká dřina s minimem volného času. Hráči často tráví v hale stejně času jako běžní zaměstnanci ve své kanceláři. 

Domácí zápas Wizards sice začíná většinou v 19:00, ale hráči se schází už kolem 11.00 na polední shootaround, neboli střelecký trénink. Po něm následují rozhovory s novináři. Většinou je větší zájem o hostující hráče, ale i domácí tým si plní své mediální povinnosti. Po obědě, který mají hráči připravený v týmové kuchyni v hale, dostanou krátké volno, ale kolem 16:00 už se opět začínají sjíždět do haly. První nováčci. 

Hráči v NBA totiž oproti evropské zvyklosti nemají předzápasovou rozcvičku dohromady, ale vždy po dvojici mají přesně určené časy, kdy se mohou rozcvičovat na hřišti, aby se jim mohli maximálně věnovat asistenti. Například Tomáš Satoranský první dvě sezony měl takovou rozcvičku dvě hodiny před zápasem, pak se musel zabavit v šatně, svěřoval se do rukou fyzioterapeutů a soustředil se na zápas.

Rozvrh předzápasových rozcviček Wizards v sezoně 2016/17

V obří šatně mají Wizards vše potřebné. A na velkých obrazovkách jim tam běží poslední zápas se stejným soupeřem, který je čeká. Každý hráč má velkou skříňku, které často z velké části zaplňují krabice s botami. John Wall měl ve skříňce vylepenou fotku s trofejí pro vítěze NBA jako motivaci. Velký rozdíl oproti Evropě je, že 90 minut před startem zápasu mohou do šatny i novináři a mohou 45 minut sledovat, jak se hráči připravují a případně s nimi dělat rozhovory, pokud se hráči chce. 

Také trenér chodí 45 minut před zápasem na tiskovou konferenci, aby rozhlasoví a televizní komentátoři mohli nabrat čerstvé poznatky pro komentování zápasu. Až 20 minut před zápasem vybíhá celý tým na závěrečnou rozcvičku.

Krátce po zápase má trenér tiskovku a hned po ní se opět otevírá šatna pro novináře, kteří uprostřed šatny vytvoří hlouček a často nabírají rozhovory s hráči, který sotva vylezli ze sprchy.

Největší hvězdy týmů tak dávají i sedm rozhovorů za týden. Před zápasem i po něm. Někdy proto bývají trochu odměření, na což je expertem zejména Russell Westbrook z Oklahomy, ale většinou k rozhovorům přistupují profesionálně, protože je to součást jejich práce.

Zde si dovolím jednu osobní perličku. V lednu 2018 jsem takhle dělal před zápasem v šatně Utahu rozhovor s Ekpe Udohem, bývalým spoluhráčem Jana Veselého z Fenerbahce. Ptal jsem se ho, jak jestli nelituje toho, že se vzdal role hvězdy v Evropě a místo toho většinou jen sedí na lavičce v NBA. Sice profesionálně odpověděl, ale bylo na něm vidět, že ho to naštvalo. A následně dal Washingtonu 16 bodů. I po roce je to jeho nejlepší zápas za dvě sezony od návratu do NBA.

Po zápase jdou hráči ještě na večeři a domů se tak dostávají až po půlnoci. Ráno pak buď míří na letiště a na venkovní zápas, nebo opět do haly na trénink. Někdy po zápase dostanou hráči volno, ale to se většinou týká jen hvězd. Mladí hráči a ti bojující o místo v sestavě, jako to měl v prvních dvou sezonách Satoranský, si i tak chodí individuálně zatrénovat. A i hvězdy jako John Wall dorazí alespoň za fyzioterapeuty a stráví i bez tréninku několik hodin v hale. Navíc hráči mají časté marketingové akce, které také zabírají hodně času.

Zatímco v Evropě je zvykem, že při výjezdech na venkovní zápasy žije tým pohromadě, v NBA je každý hráč zodpovědný sám za sebe. Sice se domlouvají na společné teambuildingové akce, jako společné návštěvy kina, ale například každý hráč se stravuje podle sebe a nikoli, že by byly týmové večeře v hotelu.

Většina hal v NBA není určena jen pro jeden týma. jeden sport. Často se tsak musí přestavovat každý den. Někdy hostí i dva různé zápasy během jediného dne. Ve Washingtonu jsem zažil, že se v polodne hrál zápas Georgetownu v univerzitní NCAA. Pak se během dvou hodin kompletně vyměnila palubovka i výzdoba haly a v půl páté už na hřiště nabíhali na rozcvičku před večerním zápasem hráči Wizards.

Co se týká fandění na zápasech, tak většina lidí se chodí do haly zejména za zábavou. Jde o společenskou událost. Scházejí se zde přátelé, povídají si, večeří, občas zatleskají povedené akci, ale zápas pro ně většinou naplno začíná až v poslední čtvrtině. Nejhlasitější jsou pak ve chvíli, kdy jsou motivováni nějakou výhrou. Jako například křidélky zdarma pro všechny v hale, když soupeř nedá oba trestné hody. V takovou chvíli se šestky opravdu nehážou snadno. Hlavní ale je, aby se lidé bavili. A to NBA umí ze všech soutěží na světě nejlépe.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s