Co si izraelský novinář myslí o Satoranském a dění u Wizards?

Českým novinářům bývá často vyčítáno, že výkony Tomáše Satoranského v NBA nafukují a přehání. Jenže český reprezentant si získává srdce i novinářů působících v zámoří, kteří mají možnost sledovat zápasy naživo v hale. Jedním z nich je i izraelský novinář Yanir A. Rubinstein, podle něhož je Satoranský aktuálně vůdcem Wizards. O tom, jak k tomuto názoru došel, sepsal článek a požádal mě, zda bych ho nepřeložil do češtiny, aby se mohl o své dojmy podělit i s českými fanoušky Satyho. Zde je.

Yanir A. Rubinstein je Izraelec momentálně působící ve Washingtonu. O dění v NBA a zejména ve Wizards píše pro největší online magazín o NBA v Evropě, Blízkém Východě a Africe www.hoops.co.il. Na něm také v listopadu prezentoval svůj postřeh o náladě v kabině Wizards po nepovedeném vstupu do sezony. Tehdy ještě v týmu byli Austin Rivers a Kelly Oubre, které později klub vyměnil. Je docela zajímavé si porovnat jeho tehdejší dojmy s tím, jak se sezona pro washingtonský celek vyvinula a jak se změnila role Satoranského. Proto po dohodě s autorem přináším téměř doslovný překlad jeho textu.

Sato, Wall a Brooks – Meteority na kolizní dráze

Originál textu (po skrolování je anglická verze)

Autor: Yanir A. Rubinstein. Washington, DC, 24. listopadu 2018

Možná není lepší způsob, jak pochopit současný stav washingtonských Wizards, než pečlivě poslouchat to, co mi řekl v listopadu před svou výměnou Austin Rivers v neobvykle výbušném rozhovoru v šatně. John Wall zrovna byl k dispozici médiím po další kolosálně trapné prohře, která se změnila ve 40 minut garbage timu (tzv. období utkání za rozhodnutého stavu). Obvyklá horda novinářů obklíčila superhvězdu, pokládala mu obvyklé a dostávala obvyklé odpovědi. Já neměl touhu připojit se k tomuto hloučku, a tak jsem postával v šatně a hledal odpovědi na hlavolam nazvaný Washington Wizards. Austin Rivers se tiše oblékal v druhém rohu šatny. Ten Rivers, který vedl náhradníky k téměř návratu do zápasu a se kterým Wizards vyhráli o 12 bodů, zatímco Wall měl nejhorší plus mínus z týmu -28 udělal málo k tomu, aby si vysloužil pozornost všech médií. Výraz Riversovi tváře mi naznačoval, abych ho oslovil. Trvalo mi to pár sekund, ale uvědomil jsem si, že tam bych mohl najít nějaké odpovědi.

Martyrium rozhovorů v šatnách je trochu bizarní. Mnoho kvalitních reportérů začíná klást otázky, ještě když se hráči oblékají, jsou polonazí a teprve si dávají dohromady své myšlenky pár minut po zápase. Takže jsem si zachoval odstup od Riverse a opatrně se ho zeptal, jestli se ho mohu zeptat na pár otázek, až bude připraven. Zdálo se, že oceňuje jemný přístup a s oblékáním si dal načas. Zpětně si myslím, že to možná byl důvod, proč pak mluvil od srdce.

Abych uvedl kontext, právě se odehrála v Capital One Areně velmi surrealistická podívaná. Základní sestava vedená Wallem hned od začátku zvedla bílou vlajku a zápas v podstatě skončil po osmi minutách, kdy Portland vedl o 20 bodů. Ve třetí čtvrtině při ztrátě o 29 bodů už sklíčení fanoušci opouštěli halu.

V tu chvíli vstoupil do hry Satoranský a s neuvěřitelným nadšením a neúprosným odhodláním vedl náhradníky včetně Riverse a Oubreho ke stažení ztráty na osm bodů. To donutilo Portland k time outům a k vrácení hvězd do hry. Nechybělo mnoho, abychom prožili jeden z nejbizardnějších obratů v historii NBA.

Austin Rivers

„Nevím, co kluci ze základní sestavy dělali,“ řekl Rivers neschopen vysvětlit obranné schéma vedoucí k výrazné ztrátě. „Nevím, člověče, dělám, co mi bylo řečeno.“ Tento komentář přirozeně vzbuzuje zvědavost reportéra. Učinil trenér Scott Brooks nějaké úpravy v taktice během poločasu? „Jo, řekl nám, ať hrajeme tvrdě,“ odpovídá a podrážděně pokrčí rameny. Dá se předpokládat, že Austin zná strategii koučování, když vyrostl jako syn Doca Riverse, jednoho z nejlepších trenérů ligy. Tak proč Brooks neudělal víc, například neproházel sestavou? Rivers pokrčí rameny. „Moje práce je …,“ vzdychne, „jo, to je přesně to, co myslím.“

Zůstávám šokován otevřeným nesouladem mezi hráčem a trenérem. Ale možná je to ojedinělý případ. Na druhé straně šatny je Kelly Oubre. Zeptám se ho na stejnou otázku, ale konkrétněji. Proč není v základu, vzhledem k tomu, že Keef Morris nemá dobrou sezonu. Zdálo se, že je Kelly současně polichocen i rozčilený: „Myslím, že je to skvělá otázka. Měli byste se zeptat trenéra.“ Existují dva typy akreditací médií na zápasy NBA: celosezonní a propustky na jednotlivé zápasy (single pass), které jsou uděleny na základě rozhodnutí týmů před každým zápasem. Ukazuji tedy Kellymu na můj single pass, „myslíš si, že je to dobrý nápad?“ S pochopením se usměje.

Rozhodl jsem se použít test tří striků a sedl jsem si k Tomášovi Satoranskému a ptám se ho, jak se skládají sestavy v Evropě, když v NBA jsou pevně dané. Sato se usměje: „Myslíš, že jsem ten správný člověk, kterému položit tuto otázku?“ Pak se ale na mě vážně podívá. „Tohle není nikde jinde, jen tady. Jsou tu hráči, kteří mají právo hrát celou sezonu bez ohledu na to, co se děje. Musel jsem si na to zvyknout.“

Trenér Wizards Scott Brooks (vpravo) s trenérem české reprezentace Ronenem Ginzburgem.

Třetí strike, pomyslím si. Ale než získám přesvědčení, že trenér má vážné problémy s propojením s hráči na lavičce, dovolím Satymu nahodit téma neslavné epizody s Ty Lawsonem. V minulé sezoně zažil Sato průlom v době zranění Walla (střelba 61,5 procent, skončil v Top 10 ligy v hodnocení asistencí na počet ztrát, zvýšil průměr asistencí týmu za zápas z 23,5 na 27,9) a především dovedl tým do play off. Přesto 48 hodin před startem 1. kola s Torontem se trenér Brooks rozhodl vsadit na veterána Lawsona, který přišel z Číny, a dal mu Satyho roli. Když se ho na to zeptám, Sato je viditelně rozrušený a dívá se dolů.

„Cítil jsem, že jsem sehrál velkou roli v tom, že jsme se dostali do play off, takže mě to ranilo a byl to pro mě těžký okamžik. Připravoval jsem se na play off, ale přivedli jeho a já vůbec nehrál. Bylo to bolestivé.“ Zajímalo mě, jestli mu to trenér někdy vysvětlil. „Ne. Takže to bolí ještě víc, protože nevíte, co dělat.“

Rozpor mezi trenérem a lavičkou byl zřejmý a komentáře Oubreho, Riverse a Satoranského naznačovaly, že mezi lavičkou a základní sestavou je napětí. Rivers nikoho nejmenoval, ale mezi řádkami se dalo snadno číst, když chválil Satoranského. „Sato je tak nesobecký, s ním není těžké hrát. Sato neudělá nic špatného. Sato to rozhodně není problém.“ Kdo je tedy problém? „Když mluvím za lavičku, tak ve chvíli, kdy jdeme do hry v době, kdy už prohráváme, tak se snažíme jen přinést novou energii. My můžeme hrát jen naši roli, prostě přijdeme a pokusíme se hrát tvrdě. Tak, jak by se upřímně hrát mělo.“

Šatna Wizards mi v tu chvíli připomínala sbírku meteoritů, které jsou unášeny vesmírem na kolizní dráze. Rozebírat celý tým je těžké, tak se zaměřme na Satoranského a Walla.

Sato nastavil zrcadlo, kvůli kterému se Wall stává jen člověkem. Dobrým, ale potřebujícím zlepšení.

Sato a Wall mi připomínají postavy z opery Verdi, jejichž osud je od prvního aktu neoddělitelně spojený. Verdi často rád vrhá světlo na jednu postavu skrze nedostatky jiné postavy a naopak. Satoranského kariéra NBA začala na nízké úrovni. Wall byl zrcadlem, kvůli které vypadal těžkopádně a „evropsky“, což ho řadilo na konec lavičky. Ale Sato si dělal svou práci a vylepšil se natolik, že Wallova „rychlost“ a „síla “ přestaly ztrácet na lesku a začaly vzbuzovat dojem tvrdohlavosti a nezájmu o tým. Sato nastavil zrcadlo, kvůli kterému se Wall stává jen člověkem. Dobrým, ale potřebujícím zlepšení.

O dvě noci později Sato zaznamenal další heroické představení z lavičky proti Clippers, tentokrát z toho byl druhý největší comeback v sezoně. Wall a Beal nasbírali 30 a 27 bodů, zatímco Satyho statistiky byly skromnější, ale každý, kdo sledoval hru, musel vidět, že Sato je pravým vůdcem Washingtonu Wizards. Clippers si proti nefungující základní sestavě Wizards vypracovali už v první čtvrtině vedení o 22 bodů. Ale Sato se odmítl vzdát a táhl tým na laně typickým euroligovým výkonem postaveným na mentalitě první je přihrávka, dobrém pohybu bez míče, agresivitě a plnění všech úkolů. Jeho mentalita byla nakažlivá a tým se kolem něj zvednul. Austin Rivers to popsal nejlépe: „Nejtěžší je udržet kuráž. Jakmile ji člověk ztratí, je konec. Soupeř to vycítí a šlápne ti na krk.“Uvědomuji si, že Sato je de facto vůdcem týmu.

„Uvědomuji si, že Sato je de facto vůdcem týmu.“

Po obvyklých mediálních tanečcích kolem Walla a Beala se tři osamocení reportéři šli zeptat pravého hrdiny zápasu Satoranského. Když skončili, řekl jsem mu. „Byl si muž zápasu, ale můžu tě ujistit, že titulky v novinách to neřeknou.“ Uvědomuji si, že Sato je de facto vůdcem týmu. On se jen začervená a svou typickou skromností pronese, abych to neříkal moc nahlas. Novináři začnou opouštět šatnu a zástupce PR oddělení týmu mě pobídne, abych se přidal k odcházejícím novinářům. A všimnu se, že se usmívá. Zdá se, že ho celá ta situace potěšila, že konečně někdo rozpoznal hrdinu.

2 komentáře: „Co si izraelský novinář myslí o Satoranském a dění u Wizards?

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s